Je sója zdravá?

Autoři textu: Carlijn Wagenaar, MD a Wendy Walrabenstein, RD z PAN The Netherlands.

Překlad: MUC. Veronika Jásková

k

Ať už si vyhledáte informace přes Google, nakouknete do knížky, podíváte se na zprávy, nebo brouzdáte po Instagramu, najdete protichůdné informace o sóje. Čemu bychom tedy měli věřit? Je amazonský prales kácen kvůli sójovým latte? Je sója příčinou růstu prsou u mužů? Je sója geneticky modifikovaná plodina? Přečtěte si tento článek a získejte vědecky podložené odpovědi na tyto a další otázky.

Obsah

1. Pravda o sóje
2. Pěstování sóji a jeho dopad na životní prostředí
3. Geneticky modifikovaná sója
4. Sója a rakovina prsu
5. Měli bychom se bát fytinů?
6. Sója a zdraví štítné žlázy
7. Další zdravotní přínosy sóji
8. Takže, je sója zdravá?
1. Pravda o sóje
2. Pěstování sóji a jeho dopad na životní prostředí
3. Geneticky modifikovaná sója
4. Sója a rakovina prsu
5. Měli bychom se bát fytinů?
6. Sója a zdraví štítné žlázy
7. Další zdravotní přínosy sóji
8. Takže, je sója zdravá?

Pravda o sóje

76% veškeré světově pěstované sóji je užíváno ke krmení hospodářských zvířat. Oproti tomu pouze 7% celosvětové produkce sóji skončí v produktech, které nazýváme “sójové výrobky”. Patří sem náhražky mléčných výrobků (jako je sójové mléko a jogurt), sójová omáčka a rostlinné náhražky masa, včetně tofu a tempehu (1). Dalších 13% se užívá jako sójový olej, který najdeme ve zpracovaných potravinách, jako je margarín, omáčky, sušenky, čokoláda a zmrzlina. Přibližně polovina všech produktů v supermarketech obsahuje sóju ať už tak či onak.

Kid with Raspberries
Kid with Raspberries

Zdroj obrázku: Hannah Ritchie and Max Roser (2021) – “Soy”. Publikováno online na OurWorldInData.org. Vyňato z: ‚https://ourworldindata.org/soy‚ [Online Resource]

Využíváme-li zvířata k přeměně rostlinného proteinu na živočišný protein v mase a mléčných výrobcích je to velmi nehospodárné. Vejce mají nejvyšší efektivitu přeměny bílkovin, tzn. že 25% bílkovin ve stravě zvířat je přeměněno na bílkoviny v živočišném produktu (2). Zbylých 75% bílkovin je během přeměny ztraceno. Kuřecí, vepřové a červené maso mají efektivitu přeměny bílkovin ještě nižší, a to s hodnotami 20, 8.5 a 4% (2). Navíc jsou během této neefektivní konverze ztraceny další zdraví prospěšné komponenty doprovázející rostlinný protein, jako je vláknina, a místo toho jsou spolu s živočišnými proteiny přijímány nasycené tuky, které mají negativní dopad na zdraví.

Lidé, kteří jedí živočišné produkty, s největší pravděpodobností konzumují také sóju, ačkoli nepřímo. Například na 1 kg kuřecího masa je potřeba více než 600 gramů sójového kuřecího krmiva. Průměrný Čech sní okolo 23 kg kuřecího za rok, což odpovídá skoro 17 kilogramům sójového krmiva pro slepice za rok (mňam!) (3). Pokud ještě přidáme průměrnou spotřebu sóji u prasat a krav, dostaneme se na hodnotu více než 30 kilogramů sóji, která skončí na talíři průměrného, běžně se stravujícího, člověka, a to všechno nepřímo přes krmivo slepic, prasat a krav. Nesmíme také zapomenout na sóju, která je potřeba ke krmení krav produkující mléko, jogurt a sýry, nebo slepic snášejících vejce.

Kid with Raspberries

Schovaná sója: množství sóji potřebné na živočišné produkty. Převzato z the Soy Barometer 2014 (4)

Pro srovnání, průměrný západní vegan konzumuje odhadem asi 10-12 gramů sójového proteinu za den, což je přibližně 350 ml sójového mléka (5). Po převedení této hodnoty zpět do “zvířecího krmiva”, odpovídá tato hodnota konzumaci 11 kg za rok. Průměrný omnivor tak sní díky konzumaci masa zhruba třikrát více sóji než průměrný vegan.

Průměrný omnivor tak sní díky konzumaci masa zhruba třikrát více sóji než průměrný vegan.

6

Pěstování sóji a jeho dopad na životní prostředí

Skoro 70% veškeré sóji, kterou člověk využívá, pochází ze Spojených států nebo z Brazílie (6). Za posledních 60 let se poptávka po sóje dramaticky zvýšila. Hlavním důvodem tohoto růstu je rostoucí zájem o zpracovanou sóju na krmivo pro zvířata (70% celosvětové poptávky), biopalivo a rostlinný olej. K roku 2013 se poptávka po zpracované sóje zvýšila z 88 milionů na 227 milionů tun. Přitom se ale během této doby poptávka po sójových produktech, jako je tofu nebo sójové mléko, zvedla jen o 3 miliony tun (6). To není žádné překvapení. Hodnota světové produkce masa se za posledních 50 let ztrojnásobila. Nárůst je nejpatrnější u drůbeže – největšího konzumenta sójového krmiva.

I když se plocha využívaná pro pěstování sóji více než zčtyřnásobila, několik studií došlo k podobnému závěru: přímou příčinou odlesňování brazilského amazonského pralesa jsou především pastviny pro chov dobytka, ne pěstování sóji (7-9). Přesto sója hraje zásadní roli, pokud vezmeme v potaz její nepřímý vliv na situaci. Většina odlesňování je poháněna zvětšujícími se pastvinami pro dobytek, nebo pro pěstování krmné sójy pro kuřata a prasata. Proto je pro konzumenty, kteří chtějí mít pozitivní vliv na odlesňování, zásadní snížit míru konzumace masa (6).

Kid with Raspberries

Geneticky modifikovaná sója

Více než polovina světové produkce sóji je geneticky modifikovaná. Pokud předpokládáme, že je potřeba 33 kg zvířecího krmiva, abychom pokryli spotřebu masa jednoho člověka na jeden rok, je pravděpodobné, že průměrný český člověk nepřímo konzumuje necelých 17 kg geneticky modifikované sóji přes maso včetně kuřecího.

Většina sójových produktů, které se vyrábějí pro lidskou spotřebu, například firmou Alpro, nejsou vytvářeny z geneticky modifikované sóji (10). Na obalu každého produktu, který obsahuje geneticky modifikovanou sóju, musí být tento fakt zřetelně vyznačen. Evropská legislativa požaduje, aby každý produkt, který obsahuje více než 0,9% geneticky modifikovaných ingrediencí, měl toto na obalu jasně viditelně označeno (11). Toto pravidlo se však nevztahuje na živočišné výrobky vyrobené ze zvířat, která během svého života konzumovala geneticky modifikované krmivo. V ekologických chovech hospodářských zvířat se zvířata nekrmí geneticky modifikovanou sójou. To znamená, že pokud si přejete jíst maso, vypít sklenici mléka, nebo si osmažit vajíčka od zvířat, která nebyla krmena geneticky modifikovaným krmivem, vybírejte si výrobky s označením bio. Pokud vám na tom nezáleží, s největší pravděpodobností budete konzumovat jídlo, které bylo vytvořeno pomocí geneticky modifikované sóji. Odpověď na otázku, zda má geneticky modifikovaná sója negativní vliv na vaše zdraví, tu nenajdete. Realita je taková, že nevíme.

6

Sója a rakovina prsu

Sója obsahuje fytoestrogeny. To jsou rostlinné látky, podobné ženským hormonům (estrogenům). Proto si někteří lidé myslí, že sója zvyšuje riziko karcinomu prsu nebo vede ke zvětšení prsou u mužů!

Nedávný výzkum však ukázal, že konzumace sóji nezvyšuje riziko rakoviny prsu, a ve skutečnosti by jej mohla snižovat (12). Na obrázku níže je vidět možný důvod. Genistein je fytoestrogen nacházející se v sóji. Protože estrogen a fytoestrogeny mají podobnou strukturu, mohou se fytoestrogeny navázat na estrogenové receptory v těle. Namísto toho, aby ale tyto receptory aktivovaly (a tím stimulovaly růst tkání), v některých případech je obsadí, blokují reálnému estrogenu vazebné místo a tím snižují stimulaci růstu tkání (13).

Kid with Raspberries
Kid with Raspberries

Převzato z: Béliveau & Gingras, 2011 (13).

Studie, které vyhodnocovaly vliv sóji a fytoestrogenů na incidenci a růst nádorů prsu u myší a krys, ukázaly proměnlivé výsledky (14). Nicméně se zjistilo, že myši a krysy metabolizují fytoestrogeny jiným způsobem než lidé, a proto by se k převádění výsledků těchto studií na lidi mělo přistupovat s obezřetností (15,16). I když je potřeba více studií, ty nedávné dospěly k závěru, že sója má pravděpodobně obecně ochranný efekt proti rakovině , a to především plic a prostaty (17). Pravděpodobné ochranné efekty sóji vycházejí ze studií týkajících se konzumace jídla s obsahem sóji, ne sójových doplňků stravy.

Je také zajímavé podívat se na rozdíly počtu případů rakoviny prsu mezi Evropou a Asií. Státy s největším množstvím případů rakoviny prsu a zároveň poměrně nízkou mírou konzumace sóji jsou Belgie, Dánsko, Francie a Nizozemsko (18). V těchto zemích se vyvine rakovina prsu u 315-335 ze 100 000 lidí ročně (věkově standardizováno). Na opačné straně statistiky jsou státy jako Japonsko, Čína, Thajsko a Indonésie, které jsou známé pro relativně vysokou míru konzumace sóji; případy rakoviny prsů se pohybují mezi 140 a 280 na 100 000 lidí (19). I když vliv mohou mít i jiné faktory, z různých přehledových studií vychází, že sója má pravděpodobně protektivní efekt vůči rakovině prsu, a to hlavně u žen, které již rakovinu prsu měly (20, 21). Na druhé straně pak stojí fakt, že výrobky z kravského mléka jsou spojeny s vyšším rizikem úmrtí u rakoviny prsu a vyšším rizikem rakoviny prostaty u mužů (22, 23). Červené maso bylo taktéž asociováno se zvýšeným rizikem nádorů obecně, obzvláště rakovinou prsu (24).

6

Měli bychom se bát fytinů?

Kid with Raspberries

Fytáty se nachází hlavně v ořeších, obilovinách a luštěninách, včetně sóji. O fytátech se říká, že brání vstřebávání minerálů jako je zinek, železo a vápník. Váží se totiž na minerály v našem těle a následně jsou vyloučeny ven z těla pomocí střev. Kvůli tomu jsou někdy označovány jako antinutriční látky, a proto jsou vegani, kteří konzumují velká množství fytátů, teoreticky ohroženi výraznými nedostatky živin. Nicméně se ukázalo, že tomu tak není (25).

Studie ukazují, že přílišná konzumace fytátů v nedostatečně vyvážené stravě ( v rozvojových zemích nebo u jednostranně zaměřené stravy) vskutku může zhoršit situaci. Nicméně u lidí, kteří mají stravu vyváženou, se nezdá, že by tomu tak bylo. Vzhledem k nemocem, které tak často vídáme v západních zemích, je mnohem zajímavější se zaměřit na výhody fytátů. Fytáty působí například jako antioxidanty a mají také ochranný účinek proti nádorovým onemocněním a ateroskleróze (26). Navíc fermentované sójové produkty, jako je tempeh, miso a sójový jogurt obsahují méně fytátů než ty nefermentované, jako je tofu, protože fytáty se během procesu fermentace rozkládají.

Sója a zdraví štítné žlázy

Výzkum a zkušenosti z praxe ukazují, že sója má určitý vliv na štítnou žlázu (27, 28). I když výzkum ukazuje, že sója nezpůsobuje zpomalení činnosti štítné žlázy (hypotyreózu), může ovlivnit vstřebávání jódu, který je potřeba k produkci hormonů štítné žlázy. Je proto důležité zajistit dostatečný příjem jódu ve stravě. Jód se nachází v jodizované soli a chlebu, nebo v mořských řasách (v ČR je dobrým zdrojem Vincentka – poznámka překladatele). Pokud tedy užíváte léky na štítnou žlázu, je vhodné se nejdříve poradit se svým lékařem či nutričním terapeutem, protože sójové doplňky stravy a potraviny bohaté na vlákninu mohou snižovat vstřebávání těchto léků (29).

6

Další zdravotní přínosy sóji

Zánět či chronický, podprahový zánět v těle je hlavní příčinou mnoha civilizačních onemocnění. Cukrovka 2.typu, kardiovaskulární a nádorová onemocnění jsou se zánětem asociována. Konzumace sóji ochraňuje proti zánětu, snižuje hladinu LDL (“špatného”) cholesterolu, snižuje také frekvenci návalů horka, podporuje metabolismus glukózy, ulevuje od symptomů deprese a podporuje zdraví kůže (30-32). Abychom mohli využít potenciál sóji ve snižování LDL cholesterolu, měli bychom přijímat okolo 25 g sójového proteinu denně; právě tato hladina prokázala největší efekt. (31).

Kid with Raspberries
6

Takže, je sója zdravá?

Sója může být zdravou volbou jakožto součást vyvážené stravy. Nejenže se zdá, že má protektivní efekt vůči některým typům nádorů, jako je nádor prsu, ale pomáhá také snižovat hladinu cholesterolu. Snižuje zánět a frekvenci návalů horka, zlepšuje hladinu krevního cukru, symptomy deprese a zdraví kůže. Sójové produkty jsou také skvělou náhradou mléčných výrobků, protože mají vyšší obsah proteinu než jiné rostlinné náhražky mléka a jogurty (250 ml sójového nápoje = 8.25 g proteinu vs. 250 ml kravského mléka = 9 g proteinu). Během výběru sójových produktů hledejte takové rostlinné nápoje a jogurty, které jsou obohacené o vápník, obzvlášť pokud mají hrát roli náhrady mléčných výrobků.

Autoři

Kid with Raspberries

Carlijn Wagenaar, MD

Carlijn Wagenaar, MD je předsedkyní větve asociace PAN v Nizozemsku. Je lékařkou a doktorandskou výzkumní pracovnicí v Reade Rheumatology a na Amsterdam University Medical Center. Zabývá se vlivem rostlinné stravy na pacienty s revmatoidní artritidou a osteoartritidou, vlivem na mikrobiom a implementací do zdravotnictví.

Kid with Raspberries

Wendy Walrabenstein, RD

Wendy Walrabenstein, RD je pokladnicí asociace PAN v Nizozemsku. Pracuje jako dietoložka a doktorandská výzkumní pracovnice v Reade Rheumatology v Amsterdamu a na Amsterdam University Medical Center. Zabývá se vlivem rostlinné stravy na pacienty s revmatoidní artritidou a osteoartritidou. Autorka knihy “Food Body Mind”, která popisuje vlivy životního stylu na zánět a stárnutí, lektorka kurzu Nutrition & Dietetics na Amsterdam University of Applied Sciences, a také ekonomka s patnáctiletou praxí v mezinárodním světě financí.

Více informací o PAN The Netherlands

Odkazy

  1. Ritchie H, Roser M. Forests and Deforestation. 2021. Available at: https://ourworldindata.org/forests-and-deforestation
  2. Alexander, P., Brown, C., Arneth, A., Finnigan, J., & Rounsevell, M. D. (2016). Human appropriation of land for food: the role of diet. Global Environmental Change, 41, 88-98. Available at: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0959378016302370?via%3Dihub#bib0330
  3. Dagevos H, Verhoog D, van Horne P, Hoste Robert. Vleesconsumptie per hoofd van de bevolking in Nederland 2005-2019 (Translation: Meat consuption per person in the Dutch population 2005-2019). September 2020. Available at: https://edepot.wur.nl/531409.
  4. The Dutch Soy Coalition. Soy Barometer 2014. Available at: https://www.profundo.nl/download/sojacoalitie1410a
  5. Messina M, Messina V. The role of soy in vegetarian diets. Nutrients. 2010;2(8):855-888.
  6. Hannah Ritchie and Max Roser (2021) – „Forests and Deforestation“. Published online at OurWorldInData.org. Retrieved from: ‚https://ourworldindata.org/forests-and-deforestation‘ [Online Resource]
  7. Brandão, ASP, de Rezende, GC, Costa Marques, RW, & de Aplicada, IPE (2005). Agricultural growth in the period 1999-2004, explosion of the area planted with soybeans and the environment in Brazil.
  8. Müller, C. (2003). Expansion and modernization of agriculture in the Cerrado–the case of soybeans in Brazil’s center-West. Brasília: Departamento de Economia, Universidade de Brasília.
  9. Barona, E., Ramankutty, N., Hyman, G., & Coomes, O. T. (2010). The role of pasture and soybean in deforestation of the Brazilian Amazon. Environmental Research Letters, 5(2), 024002.
  10. Alpro. Frequently asked questions. Available at: https://www.alpro.com/sg/faq/
  11. European Parliament, Council of the European Union. Regulation (EC) No 1829/2003 of the European Parliament and of the Council of 22 September 2003 on genetically modified food and feed. 2003, September 22. Available at: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/ALL/?uri=CELEX%3A32003R1829
  12. American Institute for Cancer Research. Soy: Intake Does Not Increase Risk for Breast Cancer Survivors. Available at: http://www.aicr.org/foods-that-fight-cancer/soy.html#research
  13. Béliveau R, Gingras D. Eten tegen kanker: de rol van voeding bij het ontstaan van kanker (Translation: Eating against cancer: the role of food in the development of cancer). 6th edition. Utrecht/Antwerpen: Kosmos Publishers; 2011.
  14. Moorehead RA. Rodent Models Assessing Mammary Tumor Prevention by Soy or Soy Isoflavones. Genes. 2019; 10(8):566. https://doi.org/10.3390/genes10080566
  15. Soukup, S.T., Helppi, J., Müller, D.R. et al. Phase II metabolism of the soy isoflavones genistein and daidzein in humans, rats and mice: a cross-species and sex comparison.Arch Toxicol 90, 1335–1347 (2016). https://doi.org/10.1007/s00204-016-1663-5
  16. Setchell KD, Brown NM, Zhao X, Lindley SL, Heubi JE, King EC, Messina MJ. Soy isoflavone phase II metabolism differs between rodents and humans: implications for the effect on breast cancer risk. Am J Clin Nutr. 2011 Nov;94(5):1284-94. doi: 10.3945/ajcn.111.019638. Epub 2011 Sep 28. PMID: 21955647; PMCID: PMC3192476.
  17. Fan Y, Wang M, Li Z, Jiang H, Shi J, Shi X, Liu S, Zhao J, Kong L, Zhang W and Ma L (2022) Intake of Soy, Soy Isoflavones and Soy Protein and Risk of Cancer Incidence and Mortality. Front. Nutr. 9:847421. doi: 10.3389/fnut.2022.847421
  18. World Cancer Research fund International. Global cancer data by country. 2022, March 23. Available at: https://www.wcrf.org/cancer-trends/global-cancer-data-by-country/
  19. Pulitzer Center. Cancer’s Global Footprint. Breast Cancer Incidence. 2008. Available at: http://globalcancermap.com/
  20. Chen M, Rao Y, Zheng Y, et al. Association between soy isoflavone intake and breast cancer risk for pre- and post-menopausal women: a meta-analysis of epidemiological studies. PLoS One. 2014;9(2):e89288.
  21. Nechuta SJ, Caan BJ, Chen WY, et al. Soy food intake after diagnosis of breast cancer and survival: an in-depth analysis of combined evidence from cohort studies of US and Chinese women. Am J Clin Nutr. 2012;96(1):123-132.
  22. Kroenke CH, Kwan ML, Sweeney C, et al. High- and Low-Fat Dairy Intake, Recurrence, and Mortality After Breast Cancer Diagnosis. JNCI Journal of the National Cancer Institute. 2013;105(9):616-623.
  23. Lu W, Chen H, Niu Y, et al. Dairy products intake and cancer mortality risk: a meta-analysis of 11 population-based cohort studies. Nutrition Journal. 2016;doi: 10.1186/s12937-016-0210-9.
  24. Diallo A, Deschasaux M, Latino-Martel P, Hercberg S, Galan P, Fassier P, Allès B, Guéraud F, Pierre FH, Touvier M. Red and processed meat intake and cancer risk: Results from the prospective NutriNet-Santé cohort study. Int J Cancer. 2018 Jan 15;142(2):230-237. doi: 10.1002/ijc.31046. Epub 2017 Oct 16. PMID: 28913916.
  25. Melina V, Craig W, Levin S. Position of the Academy of Nutrition and Dietetics: Vegetarian Diets. Journal of the Academy of Nutrition and Dietetics. 2016;116:1970-1980.
  26. Schlemmer U, Frølich W, Prieto RM, et al. Phytate in foods and significance for humans: Food sources, intake, processing, bioavailability, protective role and analysis. Molecular Nutrition & Food Research. 2009;53:S330-S375.
  27. Messina M, Redmond G. Effects of soy protein and soybean isoflavones on thyroid function in healthy adults and hypothyroid patients: a review of the relevant literature. Thyroid. 2006;16:249-258.
  28. Divi RL, Chang HC, Doerge DR. Anti-thyroid isoflavones from soybean: isolation, characterization, and mechanisms of action. Biochem Pharmacol. 1997;54:1087-1096.
  29. Zorginstituut Nederland. Farmacotherapeutisch Kompas. Levothyroxine. Available at: https://www.farmacotherapeutischkompas.nl/bladeren-volgens-boek/preparaatteksten/l/levothyroxine
  30. Wu SH, Shu XO, Chow WH, et al. Soy food intake and circulating levels of inflammatory markers in Chinese Women. J Acad Nutr Diet. 2012;112:996-1004.
  31. Messina M. Soy and Health Update: Evaluation of the Clinical and Epidemiologic Literature. Nutrients. 2016 Nov 24;8(12):754. doi: 10.3390/nu8120754. PMID: 27886135; PMCID: PMC5188409.
  32. Li N, Wu X, Zhuang W, Xia L, Chen Y, Zhao R, Yi M, Wan Q, Du L, Zhou Y. Soy and Isoflavone Consumption and Multiple Health Outcomes: Umbrella Review of Systematic Reviews and Meta-Analyses of Observational Studies and Randomized Trials in Humans. Mol Nutr Food Res. 2020 Feb;64(4):e1900751. doi: 10.1002/mnfr.201900751. Epub 2019 Oct 14. PMID: 31584249.

Making better physicians

Ready to improve your nutrition knowledge?

Sign up to the PAN Academy and take our free online courses on nutrition science.

Start learning for free!

Module #2 Basics of Nutrition

Are you interested in digging deeper into the evolution of nutrition science? Wanna upskill your understanding of micro and macronutrients and their roles in the human body? Then, this module is for you!

Making better physicians

Ready to improve your nutrition knowledge?

Sign up to the PAN Academy and take our free online courses on nutrition science.

Start learning for free!

Module #2 Basics of Nutrition

Are you interested in digging deeper into the evolution of nutrition science? Wanna upskill your understanding of micro and macronutrients and their roles in the human body? Then, this module is for you!